Manuální metody veterinární fyzioterapie
Manuální metody jsou základním pilířem každé fyzioterapie, ať už humánní nebo veterinární. Je k nim potřeba na první pohled málo – ruce terapeuta. Manuální techniky nejsou ale jen jednou z možností, jak pacientovi pomoci cítit se lépe, jsou tou základní. Jsou to totiž právě ruce fyzioterapeuta a jeho zkušenosti, které nemůžeme ničím jiným nahradit. Dokáží nám odhalit to, co žádný jiný přístroj nezaznamená – drobné odchylky, změny v napětí, asymetrie, blokády. Důležití informace o stavu pohybového aparátu zvířete, které by bez zkušených rukou zůstaly přehlédnuté.
Manuální terapie by proto měla být nedílnou součástí každého ošetření. Bez ohledu na to, s jakým problémem jste se k terapeutovi dostavili.
A byť právě tato část na terapie na první pohled vypadá jako jednoduchá a mnohdy se může v očích majitele psa zdát jako nepodstatná či neúčinná, opak je pravdou. Právě ruce, které pracují s tkání na těle zvířete, dokáží ovlivnit její prokrvení, elasticitu i nervové napětí. A jsou to právě ruce, které jsou tím nejcennějším terapeutickým nástrojem. A proto nikdy nepodceňujte, pokud veterinární fyzioterapeut vaše zvíře hladí. I když to nemusíte ani postřehnout, jeho ruce právě naplno pracují.
Manuálních metod existuje velké množství a každá z nich je specifická. Pojďme se na některé z nich podívat.
Fyzioterapeutická masáž
Masáž je základní metoda veterinární fyzioterapie. Pomáhá zlepšit prokrvení, uvolnit napětí, zmírnit bolest a podpořit regeneraci. Aplikuje se na klidné zvíře a využívá různé techniky podle cíle – od hlazení po hlubší práci s pojivovou tkání. Vhodná je při bolestech, omezené hybnosti, ale i jako příprava na výkon. Není však vhodná při horečkách, infekcích nebo akutních zánětech.
Strečink neboli protahování
Jedná se o jemnou manuální techniku, při které se bezpečně napínají měkké tkáně těla, zlepšuje se pohyblivost kloubů a předchází se zraněním. Měl by být vždy bezbolestný, prováděný pomalu a pouze na zahřáté svaly. Rozlišujeme strečink aktivní (pes se hýbe sám) a pasivní (terapeut provádí pohyb). Není vhodný u čerstvých zranění, otoků nebo u velmi starých psů bez důkladného vyšetření. Správně vedený strečink je důležitou součástí péče o sportovce i seniory.
Kloubní mobilizace
Šetrná pasivní technika, která pomáhá obnovit pohyblivost kloubů, zmírnit bolest a zlepšit výživu chrupavky. Terapeut jemně manipuluje s kloubem v jeho přirozeném rozsahu. Svoje uplatnění má při ztuhlosti, po úrazech nebo při omezené hybnosti. Správné provedení této techniky ale vyžaduje zkušenost, cit a dokonalou znalost anatomie.
Myofasciální techniky
Fascie je tenká pojivová tkáň, která obaluje svaly a propojuje celé tělo. A práce s ní je stejně důležitá, jako se zbytkem těla. Funguje totiž jako vnitřní síť – drží vše pohromadě, ale zároveň umožňuje pohyb. Myofasciální techniky se právě na tuto síť soustředí. Díky nim terapeut pracuje na tom, aby myofasciální síť byla uvolněná a pružná a nezpůsobovala v těle psa zbytečné napětí.
Kinesiotaping
Jedná se o šetrnou a neinvazivní metodu, při které se na tělo psa aplikují speciální pružné pásky. Ty pomáhají uvolnit napětí v podkoží, zlepšují prokrvení a tím i hojení či úlevu od bolesti. Nejčastěji se využívá u sportovců, jako prevence zranění nebo pro prodloužení účinku masáže. Tato technika je ale vhodná i v případě korekce vadného držení těla. Umístění, tvar i napnutí tejpu se přizpůsobují konkrétnímu problému. Aplikovat by je vždy měl odborník.
Stejně jako neexistují dvě stejná zvířata, neexistuje ani univerzální postup, který by pomohl všem. Fyzioterapie je vždy individuálně přizpůsobená potřebám konkrétního zvířete – jeho věku, zdravotnímu stavu, temperamentu i způsobu života. Zatímco u jednoho může hrát klíčovou roli manuální práce s tělem, u jiného bude vhodnější zaměřit se na aktivní cvičení nebo fyzikální metody. A o těchto metodách si více povíme příště.